Jedno číslo při nákladu půl milionu výtisků vyjde rozpočet, tedy daňové poplatníky, na 608 tisíc korun a může se dostat do rukou až 38 % Středočechů. To z něj činí dosti atraktivní informační kanál zneužitelný v rámci politického soupeření.

V prostředí vydávání různých periodik místními samosprávami jde o jev ojedinělý, protože řada krajů v minulosti upustila od jejich vydávání, např. kraj Jihomoravský, Jihočeský, Liberecký, Pardubický nebo hl. m. Praha. Důvodů proč na krajské úrovni nevydávat zpravodaj radnice mohla být celá řada. Zejména je to vyšší význam krajů pro regionální události, které jsou již natolik atraktivní, že jsou zpravidla pokryty celoplošnými i regionální médii. Je tedy otázkou, proč se Středočeský kraj znovu pustil do vydávání svého zpravodaje, co si od toho slibuje jeho vedení, a co mohou očekávat občané.

Podívejme se blíže na základní podmínky, za kterých se Středočech začal vydávat. Podle interních dokumentů Středočeského kraje je cílem zpravodaje poskytnout obyvatelům kraje informace týkající se činnosti kraje a společenského, hospodářského, kulturního a dalšího dění v kraji. Kraj zároveň poskytuje prostor pro názory svých zastupitelů - maximálně 1400 znaků pro každý zastupitelský klub v jednom vydání. Občané se tak mohou seznámit i s názory opozice na politiku kraje. Zastupitelé však mohou diskutovat pouze na téma dané redakcí, což může být velmi omezující. Co když redakce nebude nabízet klíčová témata pro místní politiku, bude preferovat témata, které vyhovují aktuální koalici? Plocha dvoustrany je rovnoměrně přidělena všem klubům, avšak reprezentanti koalice ČSSD a KSČM navíc dostávají značný prostor ve zpravodajské části.

Pravidla zároveň obsahují prvky, které se rozhodně nesnoubí s principy média veřejné služby a jdou spíše proti zájmů čtenářů-občanů. V prvé řadě ve zpravodaji nemají být publikovány "politické názorové střety." Drobná, ale velmi škodlivá nášlapná mina, která může být snadno zneužitelná pro umlčení kritiků místní vlády. Přitom názorová polemika na řešení veřejných problémů je kořením demokracie a měla by mít svoje místo v každém médiu veřejné služby.

Za druhé, tvorba obsahu zpravodaje je zcela pod kontrolou rady kraje. Rada zřizuje redakční radu a jmenuje její členy. Redakční rada schvaluje finální obsahovou i grafickou stránku zpravodaje. Je tvořena výhradně úředníky krajského úřadu, tedy loajálními osobami, které jsou podřízeny vedení kraje. Z členství byla zcela vyloučena opozice, schvalovaný obsah tak bude s velkou pravděpodobností nakloněn oficiální rétorice vedení kraje v čele s hejtmanem a radou kraje. Obsah zpravodaje připravuje redakce v čele s šéfredaktorem, který je zaměstnancem úřadu. Šéfredaktora jmenuje a odvolává pouze hejtman kraje. Tento vztah může být snadno zneužit pro nemístný politický vliv na šéfredaktora, aby se při tvorbě obsahu zcela řídil instrukcemi a přáními hejtmana kraje a jeho kolegů z rady. Systémové nastavení zpravodaje tak nedává občanům velké šance, že se dočkají kvalitního a pokud možno obsahově vyváženého média.

Po prvním čísle je ještě brzo hodnotit, jakým směrem se zpravodaj bude ubírat. První Středočech však žádnou větší názorovou pestrostí neochromil. Tematicky se věnoval cestě delegátů kraje do Číny a čínským investicím v kraji. Prezentoval tak zcela pozitivní obraz o krajské reprezentaci, s výjimkou opozičních názorů. Podle našeho hodnocení získal první Středočech v indexu Signal 3,34 %. Je to slabý výsledek, v porovnání s běžnou českou praxí, by se však přesto umístil v té lepší polovině zpravodajů, které otiskly alespoň náznak polemiky s politickým vedením.

 Občané by se určitě měli mít na pozoru, zejména v době vrcholící předvolební kampaně do krajských voleb v r. 2016. Uvidíme, nakolik vyvážené informace bude Středočech občanům poskytovat. První krůčky zatím nebyly moc vydařené, jedna nožka nějak pajdá.

Martin Kameník

Oživení, o. s.

všechny informace o projektu a výsledky naleznete na Hlasnatrouba.cz