Drazí nově zvolení radní a zastupitelé:
1.Stanovte jasná pravidla pro nominace a odměňování osob v čele krajských firem a uplatňujte konkrétní a vymahatelnou vlastnickou politiku vůči těmto firmám.
Proč? Závazná pravidla nominací a odměňování zástupců kraje do orgánů obchodních společností s majetkovou účastí kraje zabrání klientelistické personální politice a podpoří profesionalitu a odbornost v řízení a kontrole těchto společností. Pravidla musí stanovovat kvalifikační a další osobnostní předpoklady uchazečů o předmětné pozice, jakožto i základní parametry jejich finančního ohodnocení a způsoby kontroly jejich činnosti ze strany krajského zastupitelstva. Konkrétní a vymahatelná vlastnická politika vůči těmto krajským firmám cílí na efektivnější kontrolu jejich hospodaření. Může mít podobu strategií a koncepcí, které budu specifikovat obchodní cíle společnosti i nástroje k jejich dosažení ve střednědobém a dlouhodobém horizontu včetně konkrétních indikátorů. Takové dokumenty vytvoří základní hodnotící rámec pro kontrolu managementu krajských firem ze strany zastupitelstva i široké veřejnosti. Kraje by se mohly inspirovat např. doporučeními OECD z r. 2015.
2. Zveřejňujte komplexní výsledky dotačních řízení včetně podrobného odůvodnění podpory či zamítnutí žádostí o dotaci.
Proč? Publikace úspěšných i neúspěšných žadatelů s konkrétním a relevantním zdůvodněním podpory či naopak odmítnutí žádosti zprůhlední celý systém přidělování dotací v rámci krajské samosprávy. Dá také jistotu i zpětnou vazbu žadatelům o dotaci např. o tom, co ve své žádosti opomenuli. Varovným příkladem špatné praxe v oblasti dotací pak mohou být různé fondy hejtmanů, které často nejsou programově zaměřeny a nemají stanoveny jasný způsob příjímání a hodnocení žádostí. Mohou tak sloužit pro udělování ad-hoc problematické podpory, někdy i s klientelistickým pozadím, jako tomu bylo v případě podpory portálu pro seniory provozovaného firmou s majetkovou účastí manželky předsedy poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Ne zcela dokonalým, avšak inspirativním příkladem dobré praxe je portál eDotace v Plzeňském kraji.
3. Zveřejňujte úplné informace o jednáních a podkladové i další materiály k jednáním klíčových krajských orgánů, především zastupitelstva a rady kraje.
Proč? Zveřejňování pozvánek, zápisů, audovizuálních záznamů, přehledů docházky a jmenovitých seznamů hlasování atd. u klíčových orgánů krajské samosprávy, tedy rady a zastupitelstva kraje a dále jejich poradních těles (výborů zastupitelstva a komisí rady kraje), umožní občanům, ale i samotným voleným představitelům kraje a politické opozice zevrubnou veřejnou kontrolu tvorby rozhodnutí ze strany vedení krajské samosprávy. Zlepší taktéž vymahatelnost těchto rozhodnutí i posouzení fungování veřejné správy na krajské úrovni. Zvýšení veřejné kontroly a odpovědné správě věcí veřejných pak zásadně napomáhá zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva a rady kraje s označením předkladatelů a zpracovatelů. Dobrou praxi je u jednotlivých požadavků možné nalézt více např. v Kraji Vysočina či Libereckém kraji.
4. Zřiďte funkční nástroj pro oznamování nekalého jednání, který bude určen pro širokou veřejnost, členy orgánů krajské samosprávy i zaměstnance kraje a který umožní anonymní oznámení, ochranu oznamovatele a objektivní prošetření oznámení.
Proč? Samostatný mechanismus prevence protiprávních jednání (email, protikorupční linka, schránka atd.), který garantuje ochranu oznamovatelům a umožňuje jim zůstat v anonymitě, je předpokladem účinného boje proti korupci, střetům zájmů a nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. Mělo by být zajištěno nezávislé prošetření relevantních oznámení s následnou zpětnou vazbou oznamovateli. Částečně (bez záruk poskytnutí zvláštní ochrany pro oznamovatele nekalých jednání apod.) mají popsaný nástroj zřízen v Jihomoravském a Olomouckém kraji.
5. Stanovte jasná pravidla pro krajem provozovaná média, tedy pro tištěná periodika, rozhlas, YouTube kanál s pravidelnými příspěvky o činnosti krajské samosprávy a dalších.
Proč? Krajská média jsou svým charakterem médii veřejné služby, i když je zatím zákonný rámec takto plně nereflektuje. Jsou provozována pod veřejnou autoritou (krajskou samosprávoou) a jejich obsah je generován také z veřejných peněz. Z výše uvedených důvodů musí kraj přistupovat k provozu svých médií mnohem odpovědněji a měl by aplikovat obdobné systémové pojistky proti jejich zneužití, jako je tomu u běžných veřejnoprávních médií, jakými jsou Český rozhlas a Česká televize. V opačném případě se kraj vystavuje riziku, že jím provozovaná média nebudou plnit sledovaný účel a mohou být snadno zneužita pro partikulární politické zájmy aktuálně vládnoucích představitelů v kraji. Neřešením systémového střetu zájmů při produkci obsahu a slabé demokratické kontroly provozu krajských médií může snadno docházet k porušení rovnosti politické soutěže, k cenzurním zásahům do obsahu, k omezování veřejné debaty o místních problémech či skrytému financování politických kampaní. Konkrétní výčet opatření, která by měl kraj přijmout, je k dispozici v naší publikaci (.pdf), jež je výstupem projektu www.hlasnatrouba.cz.
