Dostali jsme již několik znepokojujících podnětů, že nová vláda plánuje masivní čistku ve státní správě. Možnosti získání moci v podobě bezpodmínečně loajálních úředníků ve vedoucích funkcích byla vždy těžko odolatelným lákadlem, ovšem v případě Andreje Babiše by se za současné situace již jednalo o získání téměř absolutní moci. Nástup nové vlády bývá totiž tradičně provázen zásadními personálními změnami na ministerstvech. Naváže Babišova vláda na zažitou praxi? Dokáže zákon o státní službě zabránit politickému tlaku na dosazení loajálních úředníků? Podle některých úředníků je důvod k obavám. Všichni se však shodnout na tom, že státní správu čeká první zatěžkávací zkouška a její výsledek odhalí, nakolik se proklamovaná reforma státní správy podařila či nikoli. Jestli se tak opravdu stane, uvidíme po 13. prosinci. Bude letos Advent o očekávání příchodu spasitele, nebo očekávání odchodu nepohodlných úředníků?
Personálnímu zemětřesení cesta umetena aneb jak se zbavit úředníka
Dva roky účinný služební zákon měl povolebním personálním zemětřesením zamezit a zabránit destabilizaci a politizaci státní správy. Ostatně to bylo jedním z hlavních cílů nového zákona. Bohužel, riziku všech účelových personálních změn není zákon s to zabránit.
Nejjednodušší způsob, jak přizpůsobit úřad obrazu ministrovu, je takzvaná systemizace služebních míst. Ta určuje, kolik úředníků a v jaké platové třídě bude na jednotlivých úřadech. Zároveň se systemizací může vláda schválit i reorganizaci celých úřadů s argumentem zefektivnění chodu úřadu. Ve jménu efektivity a snížení byrokracie je možné slučovat určité pozice a zbavit se tím i “nepotřebných” úředníků. Takové zásahy do organizace úřadu je třeba odůvodnit, což s trochou představivosti a slohového umu dokáže každý ministr. Účelovost reorganizace mu pak nevymluví ani Václav Moravec.
Jediní, kteří budou schopni účelovou reorganizaci zvrátit, budou právě nadbyteční úředníci. Nezbyde jim než se bránit u soudu. Samotné by nás zajímalo, jak by se případně Ústavní soud díval na otázku změny systemizace vládou bez důvěry.
Pokud hodlá vláda změnit systemizaci a s ní spojenou reorganizaci na rok 2018, musí tak učinit do konce letošního roku, jinak bude moci dělat na úřadech jen minimální změny. Návrh systemizace zpracovává ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem financí a náměstkem ministra vnitra pro státní službu. Ten by měl být zárukou stabilizace státní správy proti nájezdům nových ministrů.
Jak se lze zbavit vysokého úředníka bez změny systemizace?
Odborní náměstci (vyjma tzv. politických náměstků) a další vedoucí zaměstnanci mohou být odvoláni jen za podmínek, že:
- úředník dosahoval nevyhovujících výsledků,
- zaměstnanec přestal být zdravotně způsobilý,
- zaměstnanec ztratil bezpečnostní prověrku,
- zaměstnanec byl zproštěn výkonu služby kvůli vazbě nebo
- se dopustil závažného kárného provinění.
Najít důvody pro vyhození konkrétního vedoucího zaměstnance není tedy tak snadné jako schválit novou systemizaci pouhým usnesením vlády. Pokud nová vláda bude chtít “čistku” provést, teoreticky jí v tom nic nebrání. Narychlo schválená systemizace dle představ nové vlády bez důvěry by ale byla alarmující zprávou o způsobu vládnutí Andreje Babiše.
“Ahoj lidi” nebo “sbohem lidi”?
Podoba služebního zákona je od svého vzniku kritizována. Kromě kritiky Rekonstrukce státu či Evropské unie ji kritizoval i samotný Andrej Babiš.
"Zákon o státní službě je potřeba urychleně novelizovat, v praxi přinesl velké problémy a byrokracii, řekl Babiš po schválení služebního zákona. "Ten zákon, skutečně, jak vypadá v praxi, je velice zlý, špatný," dodal. Podle Babiše pro státní správu služební zákon nepřinesl žádnou výhodu, dodal v červenci 2017 pro ČTK.
Pokud Andrej Babiš mínil svá slova vážně, můžeme doufat, že nezneužije současného “zlého” a “špatného” služebního zákona a nedopustí, aby případná vláda bez důvěry realizovala masivní personální čistky.
Aktuální atmosféra na ministerstvech volá po jednoznačném vyjádření designovaného premiéra:
